AI Act: 7 nejčastějších mýtů a fakta

24. října 2026 • 6 min čtení

Mýtus o odsunutí a rozsahu regulace

AI Act neposuzujte jen podle obecných titulků. Začněte přehledem toho, jaké AI systémy vaše organizace používá, k jakému účelu a v jaké roli. Konkrétní termíny a výjimky ověřujte pro danou situaci v aktuálním znění nařízení a v příslušných oficiálních podkladech.^[1]

Firma není vyňata jen proto, že je malá. Rozhodující je, zda jako poskytovatel či nasazovatel provozujete konkrétní AI systém, který spadá pod definice nařízení. Běžné nástroje jako GA4, Meta Pixel či základní analytika nejsou automaticky AI systémem; vždy záleží na konkrétní funkci a způsobu použití.^[1]

Pokud si nejste jisti, zda vaše firemní nástroje spadají pod regulaci, proveďte si technické předběžné posouzení. AIshield nabízí metodiku, jak identifikovat, zda vaše řešení vyžaduje pozornost. AIshield neposkytuje právní poradenství a doporučujeme ověřit konkrétní situaci s kvalifikovaným právníkem.

Kdy platí povinnosti pro firmy

Mnoho firem věří, že mají času dost, protože obecné datum použitelnosti je 2. srpna 2026. Toto datum však neznamená, že všechny povinnosti nastupují najednou. Například transparenční povinnosti podle čl. 50 se použijí od 2. srpna 2026.^[2]

Pro systémy podle čl. 6 odst. 2 a přílohy III se oddíly 1–3 kapitoly III použijí od 2. prosince 2027. Pro systémy podle čl. 6 odst. 1 a přílohy I se tyto oddíly použijí od 2. srpna 2028. Sledujte termíny pro své konkrétní kategorie systémů.^[1][3]

Doporučujeme začít s inventurou technologií včas. Monitorovací zpráva ČTÚ z 20. ledna 2026 označuje začlenění nových dozorových kompetencí za klíčový úkol spojený s dokončením legislativního procesu. Pro firmy je klíčové mít přehled o dodavatelích AI a jejich dokumentaci.^[4]

Transparentnost a označování obsahu

Panuje mylný dojem, že každé sdělení vytvořené AI musí být povinně označeno. Čl. 50 odst. 4 ukládá nasazovateli zveřejnění u deepfake obsahu a u AI textu zveřejněného za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu, s výjimkami. Neplatí, že musí být označen každý AI text nebo obrázek.^[2]

Čl. 50 odst. 1 ukládá poskytovateli, aby systém určený k přímé interakci s lidmi navrhl tak, aby byli lidé informováni, že komunikují s AI, pokud to není z okolností zřejmé. Neplatí, že každý provozovatel webu má tutéž povinnost.^[2]

Poskytovatelé systémů generujících syntetický obsah uvedených na trh před 2. srpnem 2026 mají čas splnit technické označování podle čl. 50 odst. 2 do 2. prosince 2026. Tato výjimka se však nesmí zobecnit na celý článek 50.^[2][3]

Pokuty a role českých úřadů

Častým strašákem jsou likvidační pokuty. Nejvyšší sankční pásmo 35 mil. EUR nebo 7 % obratu podle čl. 99 odst. 3 se vztahuje výhradně na porušení zákazů v čl. 5. Pásmo 15 mil. EUR nebo 3 % podle čl. 99 odst. 4 se vztahuje na tam vyjmenované povinnosti, mimo jiné čl. 50.^[1][2]

U SME se podle čl. 99 odst. 6 používá nižší z procentní a pevné hranice. Články 51 až 55 upravují modely AI pro obecné účely; těmto článkům nelze připisovat obecnou dokumentaci či pravidelný audit každého e-shopu.^[1]

Oficiální zpráva MPO ze 17. dubna 2026 potvrzuje podporu sandboxu a vypořádání připomínek k návrhu českého zákona o AI. Nepotvrzuje však otevřený příjem žádostí, český formulář ani konkrétní podmínky vstupu. Tyto informace nelze z ověřených podkladů potvrdit.^[1][5]

Související články

Často kladené otázky

Musím označovat každý text vytvořený pomocí AI?

Nikoliv. Povinnost podle čl. 50 odst. 4 se vztahuje na deepfake obsah a na AI texty zveřejněné za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu, přičemž existují zákonné výjimky.^[2]

Je ČTÚ jediným úřadem pro dohled nad AI v ČR?

Z dostupných informací nelze potvrdit, že by ČTÚ byl jediným orgánem nebo že by již vykonával všechny pravomoci. Institucionální rámec je vázán na dokončení českého legislativního procesu.^[4]