Označování AI generovaného obsahu: Praktický průvodce podle AI Act

2. září 2026 • 10 min čtení

Úvod do světa AI Act a nutnosti označování

Nařízení (EU) 2024/1689, známé jako EU AI Act, vstoupilo v platnost 1. srpna 2024 a představuje milník v regulaci umělé inteligence. Jednotlivé části se začaly uplatňovat postupně. Povinnosti týkající se transparentnosti a označování AI obsahu podle článku 50 se používají od 2. srpna 2026.

Proč je označování AI generovaného obsahu tak důležité? V době, kdy jsou AI systémy stále sofistikovanější a schopné generovat obsah prakticky nerozeznatelný od lidské tvorby, je transparentnost klíčová pro budování důvěry a ochranu uživatelů. Uživatelé mají právo vědět, zda komunikují s člověkem, nebo s umělou inteligencí, a zda je obsah, který konzumují, autentický, nebo syntetický. AI Act se snaží tuto mezeru vyplnit jasnými pravidly.

Cílem AI Actu je zajistit, aby AI systémy v Evropské unii byly bezpečné, transparentní, etické a neohrožovaly základní práva. Kromě obecných ustanovení o AI gramotnosti (čl. 4) a zakázaných praktikách (čl. 5, použitelné od 2. února 2025) klade nařízení velký důraz na transparentnost. Právě článek 50 se stává stěžejním bodem pro každého, kdo ve své činnosti využívá generativní AI a zveřejňuje její výstupy.

Kdo a co musí označovat? Povinnosti poskytovatelů a nasazovatelů

AI Act rozlišuje mezi povinnostmi poskytovatele a nasazovatele AI systému. Podle článku 50 odst. 1 musí poskytovatel systému AI určeného k přímé interakci s lidmi navrhnout a vyvinout systém tak, aby dotčené osoby věděly, že komunikují s AI, pokud to není z okolností zřejmé. Typickým příkladem jsou chatboti a AI asistenti.

Poskytovatel systémů AI, včetně systémů založených na modelech pro obecné účely, které generují syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah, musí podle článku 50 odst. 2 zajistit strojově čitelné označení výstupů a možnost zjistit, že byly uměle vytvořeny nebo pozměněny. Nejde jen o deepfake obsah nebo výstupy, které mají někoho oklamat. Nařízení současně stanoví výjimku pro pomocné funkce při standardních úpravách a pro systémy, které podstatně nemění vstupní data ani jejich význam.

Nasazovatel, tedy subjekt používající AI systém ve své profesní činnosti, má podle článku 50 odst. 4 odlišnou povinnost. Musí zveřejnit, že obrazový, zvukový nebo video obsah představující deepfake byl uměle vytvořen nebo pozměněn. U textu se tato povinnost týká obsahu zveřejněného s cílem informovat veřejnost o záležitostech veřejného zájmu. Pro text existuje výjimka, pokud prošel lidskou kontrolou nebo redakčním zpracováním a fyzická či právnická osoba nese redakční odpovědnost. Není tedy automaticky nutné označovat každý text nebo obrázek vytvořený s pomocí AI.

Je zásadní si uvědomit, že zatímco poskytovatel se zaměřuje na technické řešení značení na úrovni samotného systému AI (strojově čitelné označení), nasazovatel se soustředí na viditelné upozornění pro koncového uživatele v konkrétních, AI Actem definovaných případech. Správné rozlišení těchto rolí a povinností je základem pro soulad s nařízením.