Deepfake a AI Act: praktický postup před zveřejněním

6. listopadu 2026 • 5 min čtení

Co posoudit před zveřejněním

Představte si modelovou situaci: tým chystá video, v němž upravený hlas připomíná konkrétního člověka. Divák, který nezná zákulisí vzniku, by mohl klip pokládat za skutečnou nahrávku. Ještě před zveřejněním doporučujeme sepsat, co se změnilo a jak výsledku pravděpodobně porozumí příjemce. Pro konzultaci použijte hotový materiál i původní podklad, nikoli jen název použité aplikace. Závěr o konkrétním použití nechte na odborném posouzení.

Pro interní kontrolu si připravte původní podklad a výslednou verzi vedle sebe. Popište, které části tváře, hlasu nebo děje byly vytvořeny či změněny a koho nebo co mají připomínat. Pak požádejte kolegu, který materiál ještě neviděl, aby popsal, jak mu rozumí. Jeho reakci berte jako podnět k další kontrole, nikoli jako závazný právní závěr.

Dvě odlišné role v článku 50

Článek 50 odst. 2 řeší technické označování na straně poskytovatelů systémů vytvářejících syntetický obsah. Popisuje strojově čitelné označení výstupů, které umožňuje rozpoznat jejich umělý původ nebo úpravu. Odstavec stanoví také podmínky a výjimky, například pro pomocné funkce při běžné editaci. Při výběru nástroje se proto dodavatele zeptejte, co jeho řešení do exportovaného souboru ukládá.^[1]

Článek 50 odst. 4 ukládá nasazovateli systému, který vytváří nebo upravuje obraz, zvuk či video představující deepfake, sdělit umělý původ nebo úpravu obsahu. Odstavec upravuje zvláštní režim pro zjevně umělecká, tvůrčí, satirická či fiktivní díla: informaci lze podat přiměřeně, aby nenarušovala jejich sledování či užití. Nejde o úplné vynechání informace. Nařízení zároveň stanoví výjimku pro zákonem povolené použití v trestních věcech.^[1]

Jak připravit upozornění pro diváka

Článek 50 odst. 5 stanoví, že informace podle předchozích odstavců mají být jasné a rozlišitelné nejpozději při prvním kontaktu nebo vystavení obsahu a mají splňovat použitelné požadavky na přístupnost. Při kontrole zvažte, kde příjemce materiál poprvé skutečně uvidí nebo uslyší. Podobu upozornění navrhněte s ohledem na zvolený formát, nikoli jen na to, jak vypadá interní export.^[1]

Prakticky doporučujeme zkontrolovat krátkou i dlouhou verzi videa, náhled a způsob přehrání na telefonu. Pro hlasovou nahrávku si připravte srozumitelnou informaci, která odpovídá tomu, co bylo upraveno. U jednotlivých formátů si poznamenejte, kdo upozornění vloží a kdo je ověří v cílovém kanálu. Pokud se materiál při předávání zkrátí, znovu zkontrolujte, zda je informace stále součástí výsledné verze.

Krátký postup pro tým

U každého připravovaného materiálu si veďte jednoduchý záznam: jaký nástroj jste použili, co se změnilo, kdo zkontroloval výstup a kde je uložená schválená verze. Přiložte ukázku upozornění a poznamenejte, ke kterým formátům patří. Pro pozdější úpravy si ponechte zdrojový soubor i export. Tento seznam nabízíme jako organizační pomůcku pro redakci, nikoli jako předepsaný formulář. U kampaně s několika výstupy doporučujeme přidat identifikátor verze a odkaz na náhled. Při předání kolegovi pak společně ověřte, že pracuje se správným souborem.

Při nejasnostech oddělte technické otázky pro dodavatele od otázek pro právního poradce. Do pracovní poznámky zapište konkrétní příklad a vysvětlete, jak se s ním příjemce setká. Doporučujeme si předem domluvit, kdo rozhodne o pozastavení publikace, pokud něco chybí. Před opětovným použitím materiálu se vraťte k původnímu záznamu a ověřte, zda odpovídá aktuální verzi a kontextu.